Riziko vzniku onemocnění se zvyšuje věkem, nejčastěji jím trpí osoby nad 65 let. Objevit se však může i u osob v produktivním věku. Svou roli hraje i pohlaví, postihuje převážně ženy. Častou příčinou bývá špatné prokrvení dolních končetin způsobené žilní nedostatečností. Krev se správně nevrací k srdci, hromadí se v nohou a poškozuje okolní tkáně. Může však jít i o následek onemocnění žilního nebo tepenného systému dolních končetin. Bezprostředním spouštěčem vzniku bércových vředů potom bývá drobné kožní poranění nebo infekce.

Kromě již zmíněného věku, pohlaví a žilní nedostatečnosti přispívá k rozvoji onemocnění také obezita, těhotenství, genetická predispozice ke vzniku křečových žil a poruch žilního systému, dlouhodobé stání či sezení či nošení nevhodné obuvi na vysokých podpatcích. I malé poranění může u rizikových osob vést k vytvoření vředu, který se bez správné léčby velmi obtížně hojí.

Mezi první příznaky onemocnění se řadí zhoršení kvality kůže, její ztenčení, zarudnutí a vysychání. Může se vyskytnout také ztráta ochlupení v daném místě, svědění nebo bolest. Později se na kůži objevují dobře viditelné, tmavě červené, až fialové skvrny. Nakonec dochází k narušení kůže a vzniku otevřené rány – vředu. Ten je často bolestivý, může mokvat a zapáchat, zvláště pokud dojde k infekci.

Pokud zaznamenáte některý z výše uvedených příznaků, návštěvu lékaře neodkládejte. Odborník určí, o jaký typ začínajících bércových vředů se jedná, a navrhne vhodnou léčbu.

• Žilní vředy (venózní ulcerace) tvoří až 85 % všech případů. Vznikají kvůli chronické žilní nedostatečnosti. Poznáte je podle otoků, zarudlé a ztenčené kůže, která se vysušuje a šupinatí. Tyto vředy jsou obvykle mělké a často mokvají.

Léčba bércových vředů vyžaduje komplexní přístup a skládá se z několika částí:

• Celková léčba se zabývá příčinami vzniku bércových vředů. Nejčastěji spočívá v užívání venofarmak, tedy léků pro léčbu žilních stěn. Lékař může také doporučit změnu stravovacích návyků, redukci kouření či zařazení pravidelného pohybu.

• Místní léčba spočítá v péči o vzniklé rány. K léčbě se využívá vlhké hojení, které v ráně udržuje optimální mikroklima a podporuje přirozené regenerační procesy organismu. Také zabraňuje tvorbě strupu a minimalizuje riziko jizev. Velké rány ošetřuje zdravotnický personál, menší rány může pacient převazovat sterilním krytím i doma. K ošetřování pokožky v okolí bércového vředu je vhodné používat krémy nebo masti, které přispívají k regeneraci pokožky a zabraňují zvětšování bércového vředu. Jejich použití vždy zkonzultujte s lékařem.

• Kompresní terapie je nezbytnou součástí léčby žilních vředů. Speciální elastická obinadla a kompresní punčochy pomáhají vytlačovat přebytečnou krev z dolních končetin zpět k srdci, snižují otoky a zlepšují prokrvení tkání. Bez ní se žilní vředy obtížně hojí a rychleji vracejí.

Důležitou součástí ozdravného procesu je také svědomitá domácí péče. Ta spočívá v pravidelném lehkém cvičení, chůzi, podkládání nohou během spánku tak, aby byly výše než srdce, a ve vyhýbání se dlouhému stání či sezení. Svůj podíl na úspěchu léčby má také dostatečný příjem tekutin společně se stravou bohatou na bílkoviny a vitaminy, které podporují hojení.

Okamžitě navštivte lékaře, pokud se rána zvětšuje, prohlubuje či z ní vytéká zapáchající sekret. Pomoc vyhledejte i při silné bolesti, zarudnutí či otoku v okolí vředu. Návštěvu lékaře neodkládejte ani v případě, že máte horečku nebo se celkově necítíte dobře. Může jít o známky infekce, která se rozšířila do těla. Nesnažte se léčit bércové vředy sami doma. Jedná se o závažný zdravotní problém, který vyžaduje odbornou péči.

Přečtěte si také:

• Špatné hojení ran není radno podceňovat
• Jak ošetřit mokvající a hnisavou ránu?
• Jak urychlit hojení ran?